Když jsem byla ještě malá
a máma se mým pokusům o první krůčky smála.
Nemohla tehdy vědět,
jak se můj život, bude odvíjet.
Že zažiju tolik zklamání,
že mým slzám nezabrání.
Vždy byla oporou mou,
mojí učitelkou, přítelkyní a skvělou maminkou.
Nedokážu si život bez ní představit,
asi bych se z toho musela zbláznit.
Vždy tady pro mě byla,
aby se semnou, mým vlastním stínům postavila.
Snažila se mě celý život chránit,
i když věděla, že veškeré bolesti nemůže zabránit.
Jsem pyšná, že můžu říct upřímně, zcela,
jsem neskutečné pyšná., že jsem Tvoje dcera.
Vždy budeš v mém životě na prvním místě,
to říkám upřímně a zcela jistě.
Nikdy Tě nikdo nemůže nahradit,
protože jsi jediný člověk, kterému můžu věřit.
A až jednou budu sama matkou, tak doufám,
že se Ti alespoň z poloviny vyrovnám...
