Nejde zapomenout...

Odešel jsi jednoho dne
a já nevěřila, že to tak zůstane. 
Hluboce mě to zasáhlo
a stejně to po 12 letech nepřešlo. 

Pořád na Tebe myslím stejně
a ten pocit prázdnoty, se mě drží pevně. 
Neměla jsem příležitost, s Tebou se rozloučit, 
neměla jsem šanci, na rozloučenou Tě políbit. 

Stále minulostí žiju
a někdy si říkám, proč pořád kleju.
A vím, že bys nechtěl, abych se trápila, 
ale když já Tě tak moc milovala. 

Co na tom, že to byla láska dětská, 
přesto byla křehká a hezká. 
S Tebou odešla část mého srdce, 
moje mysl, na Tebe zapomenout nechce. 

A i když vím, že se musím pohnout dál, 
nikdy nezapomenu, jak ses na mě usmíval. 
Navždy už budeš v mém srdci
a jednou se sejdeme v Božím očistci.