Nejistota..

 Ještě nikdy jsem se tak zmatená necítila,

ve většině případech jsem jasno v citech měla.

Ale teď došlo ke zlomu,

a já cítím ve vzduchu pohromu.

Myslela jsem, že už jej nemiluju,

že si s ním ještě občas jen užiju.

Ale došla jsem k hroznému prozření,

že to tak zjevně vůbec není.

Že jsem si jenom namlouvala,

že jsem jej milovat přestala.

A teď nevím co si s tím počít,

jak se s tím mám smířit.

Vždyť já se tak snažila,

abych na něj zapomněla.

Ale temný stín se objevil

a celou mě pohltil.

Jak naložit s tím mám,

že celou dobu si city k jinému nalhávám.

Možná že to tak není,

možná mi jen chybí jeho pohlazení.

Ale jak to mám zjistit,

zda je to stále láska nebo jen pocit.

Možná je to jen o zvyku,

že na mě vždy čekal v zákrytu,

Ale možná jej vážně stále miluju

a city k jinému si jen představuju.

Musím si to ujasnit,

ať se konečně přestanu trápit.

A jestli se potvrdí mé tušení,

tak si začnu hledat psychiatra, protože je to vážné k zbláznění.