Moje básničky, které jsem začala psát od 12ti let!!! 

beunek: Krásné, ale teď by to chtělo něco z jiného soudku, něco veselého , ale z tvých básní kupodivu nemám smutek v duši , protože takhle alespoň vidím že v tomhle světě nejsem jediná, která se občas cítím ztracená a nevítaná, jako bych byla sama i v té obrovské změti několika miliard lidí. A vtom, ač se to nezdá, je naděje, protože zdání klame , nejsi sama to jen ten pocit a strach tě uvěznil v prázdnotě, abys nemohla vidět pravdu. Pomoct potlačit ten strach, pomáhá uvědomění toho , že vlastně si jen nalháváš, že všechno v životě je zlé a nevidíš tu krásu a to všechno co bohužel s bolestí souvisí, ano láska ,štěstí je vykoupena bolestí ale to není důvod k pláči, přece ani západ slunce bez trochy mráčků by nebyl tak kouzelný .